Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Spisovatelka Monika Zgustová v Segovii představí svoji novou knihu

Devět žen, které prošly gulagem v Sovětském svazu, jsou hlavními hrdinkami díla „Vestidas para un baile en la nieve“, kterým jeho autorka Monika Zgustová chtěla zviditelnit ženské oběti totalitního režimu SSSR. Spisovatelka vyzpovídala devět žen, jež přežily pracovní tábory v Sovětském svazu, aby o tom napsala knihu, kterou představí v Segovii dne 26. dubna v Casa de lectura, spolu se spisovatelkou Marifé Santiago Bolaños. Během dubna se uskuteční v Casa de lectura a v La Cárcel Segovia Centro de Creación různé aktivity spojené s Československem a s komunistickým útlakem při padesátém výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a zemí Varšavské smlouvy.

Od doby, kdy Alexandr Solženicyn překvapil svět svojí knihou Souostroví gulag, byla vydána různá svědectví a studie, která doplnila obraz největšího systému nucených pracovních táborů v dějinách lidstva. Nicméně bylo překvapivě málo textů věnovaných osudům žen v těchto táborech, jako kdyby měly pouze vedlejší roli v brutální represi stalinistickým režimem. Opak je pravdou.

Monika Zgustová během posledních devíti let hledala těch několik málo stále žijících žen, které přežily gulag, aby si poslechla jejich svědectví a předala jej dál dřív, než navždy zmizí. Navštívila je v jejich domovech v Moskvě, Londýně a Paříži a výsledkem je, ačkoliv by se to nezdálo, óda na život, literaturu, přátelství a na všechny osoby a všechno, co jim pomohlo přežít. Prostřednictvím vzpomínek a předmětů, knih a obrázků, které se zachovaly z této doby nastiňuje obraz devíti žen a jejich život v gulagu, a také jejich návrat do běžného života. Devět žen: vědkyně, herečky, učitelky, matematičky, básnířky, mohou být považovány za opravdové nositelky vyrovnání se s utrpením a vzory lidskosti.

Ačkoliv se narodila v Praze, Monika Zgustová již od osmdesátých let žije v Barceloně. Překladatelka, spisovatelka a novinářka má na svém kontě více než padesát překladů z češtiny a ruštiny, od Bohumila Hrabala, Jaroslava Haška, Václava Havla, Milana Kundery a Fjodora Dostojevského, za které obdržela cenu Ciudad de Barcelona a Premio de las Letras Catalanas. Je autorkou románové biografie Bohumila Hrabala, V rajské zahradě trpkých plodů (Destino, 1997) a několika románů, mezi kterými vyniká Tichá žena, ozančená za jeden z pěti nejlepších románů roku 2005, poté co se stal finalistou ocenění Premio Nacional de Narrativa.

Spisovatelka Marifé Santiago Bolaños (Madrid, 1962) je Doktorkou filozofie. Profesorka estetiky a teorie umění na Universidad Rey Juan Carlos v Madridu se zabývá kontaktem mezi filozofií a uměleckou tvorbou v dílech různých autorů, jako například María Zambrano. Co se literárního žánru týče, kromě jiných publikovala knihy básní Tres Cuadernos de Bitácora (1996), Celebración de la espera (Ed. Endymion 1999), El día, los días (Ed. Calamur 2007), La orilla de las mujeres fértiles (Ed. Calamur 2010) nebo La canción de Ruth (Ed. Bartleby 2010). Některé z jejich textů byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, italštiny, hebrejštiny, ruštiny nebo bengálštiny.

Událost pořádá České centrum Madrid a Ayuntamineto de Segovia v rámci akce Encuentro Segovia – Chequia.