Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

1.9.2016 - 21.9.2016

Katalánská filmotéka v Barceloně přináší na svá plátna Pražské jaro

Od 1. do 21. září bude v Barceloně ke zhlédnutí jedenáct klasik československé nové vlny v cyklu, který připomene zázračné období českého filmu, jehož živnou půdou byla silná touha po demokratizaci a reformování české společnosti a jehož osud zpečetil vstup sovětských tanků do Prahy v roce 1968. Katalánská filmotéka uvede ve svých sálech vždy po dvou projekcích klíčové snímky z dílny Formana, Chytilové, Němce a řady dalších významných režisérů, kteří zanechali hlubokou stopu v evropské kinematografii své doby.

Mladí režiséři, čerství absolventi FAMU, rozhodně neměli v šedesátých letech minulého století v plánu nadále naplňovat šablony socialistického realismu, který ostatně začali zpochybňovat i jejich starší kolegové. Rozhodli se, že budou promlouvat vlastním filmovým jazykem a využili k tomu relativního uvolnění poměrů v Československu. Tak se během poměrně krátké doby obnovil ve filmové tvorbě duch avantgardy, který hrál velkou roli v umění v meziválečné době.

Sovětská okupace v roce 1968 a období, které následovalo, postupně udusily počáteční zdroje inspirace této zlaté generace. Někteří, jako například Miloš Forman, odešli do exilu, ostatním tvůrcům jako byli Jiří Menzel, Věra Chytilová, Jaromil Jireš nebo spisovatel Bohumil Hrabal, který inspiroval filmaře nové vlny, bylo na několik let znemožněno dál natáčet a publikovat.

Nová vlna propojila svým humorem a příběhy šedesátá léta s meziválečnými dekádami. Ironií, smyslem pro absurditu a společenskou satirou oživují i ducha próz Franze Kafky nebo samotného Dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška.

Program

Lásky jedné plavovlásky (Miloš Forman, 1965) 90 min.

Hrdinkou jednoho z nejznámějších filmů nové vlny je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen. Její nezkušenost vede k tomu, že se zamiluje do mladého klavíristy, který do města přijel z Prahy. Tento film natočený převážně s neherci a s velkou mírou improvizace byl nominován na Oscara a na Zlatý glóbus.

Projekce:

1. září

10. září

 

Černý Petr (Miloš Forman, 1963) 85. min.

Hrdinou filmu je šestnáctiletý Petr Vaněk, který nastupuje jako učeň do potravinářské samoobsluhy. Na příkaz vedoucího má dohlížet na to, aby se v obchodě nekradlo. Doma ho otec neustále poučuje o tom, jak se má chovat. Na plovárně se seznamuje se dvěma zednickými učni a najde si tu také svou první lásku. Čeká jej však mnoho problémů, které musí sám vyřešit. Film získal Zlatého leoparda na Mezinárodním filmové festivalu v Locarnu. 

Projekce:

1. září

11. září

 

Démanty noci (Jan Němec, 1694) 65 min.

Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců - jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu - to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu.

Projekce:

2. září

13. září

 

Perličky na dně (Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, 1965) 105 min.

Svérázné povídky Bohumila Hrabala přitáhly v 60. letech pozornost mladých filmařů, kteří v nich nalezli netušenou poezii všedního života. Žánrové ladění i vyznění příběhů je rozličné, (ne)herecké ztvárnění mistrně evokuje hrabalovsky pábitelské postavičky. Zavítáme mezi nadšence automobilových závodů, navštívíme dva staříky v nemocnici, ocitneme se v libeňské hospodě, nechybí ani instalatér zamilovaný do cikánské dívky.

Projekce:

2. září

14. září

 

Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966) 74 min.

Dvě mladé ženy si jednoho dne při opalování řeknou, že svět kolem nich je zkažený, takže ony budou také zkažené, a toto rozhodnutí rázem udává spád celého filmu: hrdinky jsou strůjkyně na sobě nezávislých situací, v nichž cíleně škodí svému okolí. Věra Chytilová porušuje linearitu vyprávění, uplatňuje techniku koláže v obraze i ve zvuku a vytváří snímek kritizující současnou společnost a postavení ženy ve světě ovládaném muži. Tento metaforický, provokativní a v zásadě reflexivní film patří k nejvýznamnějším počinům české nové vlny.

Projekce:

3. září

17. září

 

O slavnosti a hostech (Jan Němec, 1966) 71 min.

Film představuje podobenství kritizující neřesti společnosti. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu a cestou musí projít lesem. Film byl oceněn mezinárodní filmovou kritikou na MFF Karlovy Vary, ale režimem byl považován za závadný a za normalizace putoval do trezoru.

Projekce:

3. září

20. září


Hoří, má panenko! (Miloš Forman, 1967) 71 min.

Zásadní dílo české nové vlny a poslední film, který Miloš Forman natočil v Československu. Děj filmu, v němž účinkují především neherci z řad vrchlabských požárníků, se odehrává na pozadí hasičského plesu. Miloš Forman v něm podává satirický obraz měšťácké společnosti a líčí všednodenní starosti obyčejných lidí. Snímek se po svém uvedení potýkal s řadou problému, které měly co do činění s režisérovým rozhodnutím emigrovat.

Projekce:

4. září

16. září

 

Intimní osvětlení (Ivan Passer, 1965) 71 min.

Dva přátelé se po letech setkávají u příležitosti konání amatérského koncertu v malém venkovském městečku. Hudebník Petr přijíždí z města v doprovodu své atraktivní milenky za přítelem Bambasem, který se oženil a dostavuje dům, v němž žije s rodiči, ženou a dětmi. Víkendové setkání odhaluje kontrast mezi městským a venkovským životem a konstatuje trpkou ztrátu mladických snů na úkor pasivní přizpůsobivosti, která dávné přátelé opět svádí dohromady. Snímek odkrývá svět chvílemi hraničící s absurdnem, v němž je gesto vzpoury vnímáno jako melancholická vzpomínka vedoucí k restartování každodenní rutiny.

Projekce:

4. září

18. září

 

Návrat ztraceného syna (Evald Schorm, 1966) 100 min.

Film o člověku, který postupně začal v životě ztrácet sebezáchovnou imunitu proti všemu nepravému, nemravnému, polocharakternímu, co se tváří tak nevinně, samozřejmě a normálně; začal si to připouštět právě jako nepravé, nemravné a znehodnocující lidský život. Přestal to považovat za normální - a v tom okamžiku se ocitnul v konfliktu se sebou samým a se světem všech "normálních" lidí okolo sebe. Modelovost prostředí a situací, alegoričnost záměru i řada scén je zdánlivě popřena dokumentaristickou věrohodností obrazového zpracování.  

Projekce:  

6. září 

21. září 

 

Spalovač mrtvol (Juraj Herz, 1968) 95 min.  

Film byl natočen podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Hororová černá komedie je řazená také k následovníkům filmů německého expresionismu. Na konci 30. let v době německé okupace zaměstnanec pražského krematoria spolupracující s nacistickými okupanty má svou práci opravdu rád. Film byl navržen na Oscara za Nejlepší cizojazyčný film, ale do nominačního výběru se nedostal a po premiéře byl okamžitě zakázán. Znovu byl uveden až v roce 1990.

Projekce:

7. září

9. září

 

Všichni dobří rodáci (Vojtěch Jasný, 1968) 114 min.

Film ukazuje život na venkově ve 40. a 50. letech 20. století a to jak byla k některým tato doba příznivá, zatímco jiné těžce postihla ztrátou blízkých a rozpadem rodinných a společenských jistot. Přestože byl film promítán jen necelé čtyři měsíce, než byl zakázán, vidělo jej více než 900 000 lidí.

Projekce:

8. září

9. září


Více infromací na: http://www.filmoteca.cat/web/programacio/cicles/primavera-a-lestiu-praga-anys-seixanta-0


 

Místo konání:
Plaça de Salvador Seguí, 9, Barcelona
Datum:

Od: 1.9.2016
Do: 21.9.2016

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala