Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

19.5.2017 13:00

Dagmar Lieblová, přeživší holocaustu, oslaví 88. narozeniny se španělskými studenty v madridském Královském divadle

Přeživší holocaustu a předsedkyně Terezínské iniciativy. Dagmar Lieblová se zúčastní setkání s univerzitními studenty v Teatro Real v Madridu, kde s nimi bude debatovat o aktuálních tématech, jakou jsou rasová nenávist, masová manipulace nebo současná situace uprchlíků v Evropě ve srovnání s židovskou situací za druhé světové války. Setkání, které proběhne v rámci univerzitního vzdělávacího programu Královského divadla., se uskuteční 19. května ve 13 hodin. Akce je přístupná veřejnosti. Při této příležitosti proběhne oslava 88. narozenin, které v tento den Dagmar oslaví. Událost organizuje České centrum v Madridu, Teatro Real a nakladatelství HUSO.

Poslouchat Dagmar Lieblovou je vždy obrovským zážitkem. Není jen přeživší holocaustu, ale stále si udržuje nevídanou energii a svou houževnatou povahu, jež jí dříve pomohla překonat vyvraždění celé její rodiny a přátel v koncentračních táborech. Její energie je doslova nakažlivá a zanechá stopu v každém, kdo se s Dagmar setká.

Vzhledem ke všem událostem bylo víc než nepravděpodobné, že by se Dagmar dožila alespoň 16 let, osud to však zařídil tak, že oslaví své již 88. narozeniny, a to dokonce v nejprestižnějším španělském divadle a opeře Teatro Real. Lieblová představí i svoji knihu vzpomínek, která v květnu vyjde ve španělském jazyce, „Přepsali se, tak jsem tady. Příběh Dagmar Lieblové”, a to hned v několika městech.  Knihu napsal Marek Lauermann a do španělštiny přeložil Kepa Uharte. Kniha vyšla v nakladatelství HUSO.

Volný vstup až do zaplnění sálu.

Dagmar Lieblová se narodila v Kutné Hoře v roce 1929 do rodiny židovského lékaře. 5. června 1942, kdy bylo Dagmar 13 let, musela celá rodina opustit Kutnou Horu a odjet jedním z transportů do Terezína. Rodina byla v prosinci 1943 deportována do Osvětimi. V Osvětimi zahynul její otec, matka i sestra. Dagmar, kterou udělala úřednická chyba o 4 roky starší, opustila Osvětim v létě roku 1944.

Působila jako učitelka na mnoha vysokých školách, mimo jiné na katedře překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Karlově v Praze. Po roce 1989 se podílela na založení Terezínské iniciativy, která pečuje o památku českých Židů. Dagmar podniká vzdělávací cesty a neúnavnou formou vypráví svůj tragický příběh, aby se nic podobného již neopakovalo.

Dagmar Lieblová navštívila v minulém roce Španělsko a zúčastnila se premiér opery Hanse Krásy Brundibár v královském Teatro Real v Madridu, v Santiago de Compostela a ve Vigu. Dagmar Lieblová zpívala v Terezínském ghettu v dětském sboru opery Brundibár, jež měla přes padesát repríz. Představení bylo také zneužito k oklamání komise Červeného kříže a k nacistické propagandě.

Nacisté mezi lety 1941 a 1945 věznili v koncentračním táboře Terezín více než 140 000 mužů, žen a dětí a z té doby se dochovalo tisíce obrázků. V ghettu se brzy začal spontánně rozvíjet kulturní život. Byly organizovány veřejné recitace, koncerty, kabaretní, divadelní a operní představení. Kultura pomáhala obyvatelům tábora snášet často nelidské podmínky. V Terezíně byla řada hudebníků, malířů a herců. První kulturní aktivity byly tajné. Později byla kulturní činnost nacisty povolena a zneužita k zakrytí holocaustu.

Děti byly v Terezíně tajně vyučovány a připravovány na život v budoucnosti, ale většina z nich byla transportována do vyhlazovacích táborů na východě Evropy, kde ze 7 590 přežilo jen 142. Po terezínských dětech se dochovaly deníky, verše, ilegálně vydávané časopisy a kresby. K výuce dětí v táboře sloužily představení loutkového divadla a hodiny kreslení pod vedením absolventky Bauhausu Friedl Dicker-Brandeis. Kresby dětí i dospělých podávají jedinečné svědectví o životě židovských vězňů v táboře. Některé z kreseb dokonce odráží představení opery „Brundibár“ nebo vypodobňují skladatele Hanse Krásu. Dětská opera Brundibár se stala nejoblíbenějším představením v táboře a měla více než 50 repríz. Poslední představení se konalo v roce 1944, kdy bylo nacisty použito k oklamání výboru Červeného kříže, který navštívil ghetto. Nahrávky z této opery byly použity i pro propagandistický film „Vůdce daroval Židům město“. Krátce poté začaly transporty do Osvětimi, kde byla velká část dětí zavražděna.

Marek Lauermann (Kutná Hora, 1973) je historik, který se zabývá židovskou komunitou v Kutné Hoře a jejím okolí. V roce 2006 započal sérii projektů a výstav věnovaných památce obětí holocaustu a židovských osobností jako jsou Hugo Meisl, František Zelenka či Otto Reiner. Díky jeho úsilí byla v roce 2008 odhalena pamětní deska obětem holocaustu v Kutné Hoře. Je hlavním autorem výstavy „Dějiny Židů v Kutné Hoře“, která je umístěna na galerii někdejší synagogy od roku 2015. Přepsali se, tak jsem tadyje jeho šestá kniha.

Kepa Uharte se narodil v Barceloně v roce 1975. Na Universitat de Barcelona studoval arabskou a slovanskou filologii. Přes překládání z angličtiny, francouzštiny a srbochorvatštiny se dostal až k češtině a přestěhoval se do Prahy. Do španělštiny a katalánštiny přeložil mnoho autorů zásadních pro českou literaturu, jako jsou Miloš Urban, Jáchym Topol, Ladislav Fuks či Emil Hakl.

Více informací:
www.teatro-real.com
www.husoeditorial.es

Místo konání:

Acceso al Teatro Real de la calle Carlos III, Madrid

Datum:

19.5.2017 13:00

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala